Memento mori: beskydské túry, část 1. – křídla nejvyšších
, přečteno 16521×
„Ty se asi dost vyznáš v Beskydech, že? Doporučíš mi nějakou bezva
túru na víkend? Něco bez lidí.“ Občas jsem slýchával.
„Jasně, jaká zhruba vzdálenost a náročnost?“
Nezavděčil jsem se. Většinou. Když bez lidí, tak bez lidí! A i přesto… V mých trasách „chyběly Pustevny“, na Slavíči „nic není“, u Kladnaté „jsme se ztratili“, cestou „bylo málo hospod“ a celkově vzato „ty vole, ty krpály“ a tak všelijak podobně. Když jsem tuhle doporučil kolegovi zimní výlet na Čertův mlýn přes oblíbenou Magurku, kde prý „málem chcípl v závěji“, ukládal jsem si raději své oblíbené trasy plné hangů „do šuplíku“ a okolí nabízel jen „mainstrým“.
Koukám do Map do sekce Uložené / Beskydy a začítám se: Horská prasečina, Velká trojka, Travnolys, Lysý Smrk, Okolomná, barjaká Křídla… Správně, každá z mých tras má své jméno. Často hezky v duchu toho chlívku, co mám v hlavě – tam kdesi vzadu, za mozkem. Ono by asi fakt byla škoda tohle nechat jen tak ladem. Navíc teď, když se hrabu víc v multimédiích. Proč to nevytáhnout a nezačít takový malý seriál? Navíc když je to zadarmo – dneska lidi prodávají už kdeco, že? Však on se najde někdo, kdo to ocení.
(Jeden se už našel, ale ten se nepočítá. Mé nadšení totiž kalí skutečnost, že mé trasy zvládá ve zlomkovém čase, co já. To, co ostře lezu 8 hodin, má on za necelé čtyři. Tihle ultra „chrti“, co už s nimi. Ale to jsem odbočil.)
Barjaká „křídla“
Není to jen o jednom kopci. To by taky byl nápad, ukazovat „výšlap na Lysou, jaký zaručeně neznáte“, že? Jenže co když je vaše srdcovka právě a jen pouze Smrk? Právě tady začala „křídla“. To pitoreskní „kreslení“ do mapy.
