Listopad 2018

Noci

„Ta trasa se ti bude fakt líbit, jsou na ní moc hezké výhledy,“ řekla mi smutně gladiátorská parťačka do telefonu hned poté, co se omluvila ze spoluúčasti z pracovních důvodů.
„Tak výhledy, říkáš? No… Víš… Když se tedy neúčastníš…“
„Aha! Zase půjdeš v noci?“ Začínám tím být „profláklý“.

Prolog

„Den se převaluje jak Leviathan.“

Rovina atmosférická

Světlo čelové svítilny olizuje úzkou stezku mířící kamsi do výšin, dech je stále slyšitelnější a pravidelná rytmika klapotu trekových holí plíživě snižuje své tempo. Siluety stromů a jejich malebně tísnivá stínohra se stávají působivým „bludištěm“, ve kterém je orientace dle turistických značek slepou uličkou. Přesným vodítkem směru se stává jen bílá tenká linka na jinak zcela temných hodinkách, v jejichž útrobách každým ukousnutým kilometrem zvolna slábne baterie… Jemné šumění nočního lesa je tu a tam proříznuto křikem vyplašeného ptactva nebo jiné havěti vyrušené ze svého obvyklého konání. Když se koruny nad hlavou rozestoupí, dosud jen tušené nebe se rozzáří nekonečnem hvězd – dívej se, Vesmíre, jsem za polovinou na třetím vrcholu tratě a stále to i přes uvadající energii nevzdávám!

Rovina fauny

Vyplašená koroptev, pobíhající drobotina v podání myší či rejsků, tu a tam větší pták – nic, před čím by se jeden nějak zvlášť na své cestě pozastavoval. Ani ty zmatené srny, projevující se šokujícím startem a zběsilým úprkem kamsi do tmy…

Pošlete svůj názor autorovi




Kdyby mi někdo před rokem dvěma třemi čtyřmi lety řekl, že jednou budu chodit do fitka, kde budu absolvovat rozličné pohybové aktivity s osobním trenérem i bez něj, hystericky bych se mu vysmál.

Číst od první kapitoly …

Twitter @KultTurista

pondělí, 18. únor 2019
„Poctivého nepálí, hloupý to necítí a svině nepřizná.“
A blbec se lekne a rozleje to! (Nic, jen jsem si ohříval k večeři zbytek polévky.) #jentak

neděle, 17. únor 2019
Člověk zajede koupit matraci, aby pak s tím 35kilovým „válcem“ na rameni kráčel do 6. patra. Myslím, že je čas zase cvičit ruce, ramena a střed těla, protože takto to rozhodně nevypadalo.

sobota, 16. únor 2019
Sehnat k sobě „sebevražedného atentátníka“ pro noční horskou „prasečinu“ je stále těžší, tak jsem si šel alespoň „zaběhat“. Letos víceméně poprvé. Vivaldi by měl radost! Výběh na jaře, návrat na podzim, pot jako v létě. A radost z 20km výkonu? Ta je u ledu v zimě. #zpátkydoformy

Sledovat @KultTurista

Reklamní chlívek

TOPlist