Tak zase po čtyřech letech na návštěvě v Oderských vrších. Dnes to
bylo s mladým výrazně svižnější. Už mu holt nejsou tři. 😉 #dětijsouradost

Únor 2017
, přečteno 5549×
(No, o velkém blátě… To tu ještě nebyla Bestie.)
Do třetice všeho zlého. Můj vztah ke střihu videa se příliš nezměnil – on mě má rád, já ho ne – takže je to vlastně v pohodě a v tomto zcela vyváženém vztahu si obstojně vystačíme. Navíc mi to už nevzalo třicet hodin života, ale jen deset. Že jsem však za všech okolností realista, tuším, že to bude mít asi něco společného s tím třikrát menším rozsahem záznamu než u Bestie. Ty baterky, vzpomínáme?
Je to takový modrý vykřičník za mým loňským trojjedině iniciačním příběhem. Vlastně i otvírák. Otvírák nezhojených ran, který má za hřbetem stádo temných připomínek té hrůzy hrůz A jelikož se jako každý správný zločinec rád drze vracívám na místa činu, snad letos Valčianska Dolina důstojně přikryje mé ostatky. To ten povolávací rozkaz k sebevražedné misi. Modří vědí.
Je to zvláštní způsob upoceného humoru. Je to mé poslední spartské
video.
Aroo… tedy vlastně Ak*rva!
Kamera a střih: „tt“ / hudba: Michett (www.michett.com), Creative Commons BY
…
Milí zlatí zlí jazykové, šetřete si panty – já vím, že ještě „dlužím“ medovou matraci! Ting tar tid stále platí. I letos jsem v tomto medovém závodu jako panter. Takže? Takže to bude. Jednoho krásného dne v rámci nadšené přípravy.