Březen 2016

Závodem jako panter

sobota, 12. březen 2016, přečteno 1984×

Jakže to jen byl ten Werichův „cintát“? „Když myslíš, tak nemluv. Když mluvíš, tak nepiš. Když píšeš, tak nepodepiš. Když podepíšeš, tak se nediv.“ Jo! A před tím bylo cosi o nemyslení, ale to se sem nehodí. A já napsal, sice se vpravdě nepodepsal, ale ono není tak složité rozlousknout ten oříšek, kdo je asi ten Leoš, Velkostatkář a ty všechny další provázky souvislostí, které vedou ke mně.

To tak člověk vypotí něco o Šíleně medové matraci a…

„Chtěl bych se s vámi sejít,“ zněl ten lakonický e-mail. Že mi jej z Chrámu činek a tyčinek poslal sám otec představený, to mi došlo hned při pohledu na adresu odesílatele. Co teď? Mohu dělat mrtvého brouka, mohu předstírat kóma, mohu se odstěhovat do jiného státu… Nebo také mohu vyhovět a zkusit se z toho vykecat. Ono je někdy lepší postavit se věcem čelem a zašlápnout plamínek dříve, než požár začne olizovat stoh. To by v mém případě určitě znamenalo, že by si pro mě přišli čtyři „zátylci“ a otci představenému mě donesli svázaného do kozelce s roubíkem v hubě.

Den schůzky se blížil.

Co mi může chtít? I když vlastně… Bude mi nejspíše důrazně doporučeno přestat psát o Chrámu a možná se dozvím, že Ostrava jako taková má i další chrámy a bude mi ostře naznačeno začít navštěvovat zrovna je. Jo, takto to nějak bude, mé cynické, politicky fitness nekorektní vtípky beztak nepadají na úrodnou půdu a já sociální „kozu–nozdru“ podcenil.

„Bylo by fajn, kdyby MAD RACE měl svého vlastního blogera. To aby lidi na stránkách závodu našli vše, co potřebují pro přípravu i účast.“ – Takto nějak by se dala ona schůzka shrnout.

„Jakože cože?!“

Se slovy „nechám si to projít hlavou“ jsem opustil místo jednání. Co mohu nabídnout? Vždy závod už jednoho blogera má – jakéhosi sportovce „do všech stran“, který píše o tréninku. A to tak, že seriózně. Dále tu máme na závodním fejs-bůčku rady krmiče, pardon výživáře, a pod to vše to své nedávno řekly i Černé plíce. Co já mohu nabídnout? Tedy kromě toho, že na závodu nějak trapně zcepením a odvezou mě v igelitovém pytli, což jistě bude pro zúčastněné příjemné zpestření – koroner v akci mezi stromy se nevidí každý den.

„Člověka zvenku, laika, který přiblíží závod i širé veřejnosti,“ zaznělo mým směrem na schůzce v odpověď na otázku výše.

„Tak to potěš koště!“
Ale co by vlastně ne?

Takže si to shrňme, milí laikové. Co musíte splňovat?

Pět základních pravidel naivního účastníka extrémního závodu

• Za prvé musí mít jateční hmotnost, jejíž část shodí. Ale to je velice snadné, víme?
• Za druhé si musí aspoň trošku vyzkoušet objemovou fázi, jejímž výsledkem je celoplanetární trubkově „televizní“ vystoupení s estrádním číslem „třicett klik“. Někde mezi tím musí samozřejmě osiřet s ušmudlaným papírem, na kterém má napsán trénink A a B. Tyto musí plnit.
• Za třetí se musí infiltrovat mezi zženštilou část figurek Chrámu tím, že si koupí běžecké legíny. (Ano, už je skutečně mám!)
• Za čtvrté musí začít běhat.
• No a za páté, když je to těch pět pravidel, za páté může dle potřeby ignorovat jakékoliv pravidlo výše napsané.

Stejně vím, že je to jen zástěrka. Na závod se pilně připravuje hromada schopných jedinců a otec představený mě chce do počtu jako zlaté cirkusové vystoupení. Ale když už každý král měl svého šaška, proč ne i „medová matrace“? Však co je zatím #ttým? Jeden naiva, kterému to sice velice dobře běhá, ale jinak je slabý jako čaj. Druhý naiva, který se do všeho přihlásil jen z mladické nerozvážnosti a proto, že by „rád shodil pár zimních kil“. Jo, taky máme pastora. Jeho úkol je snad všem jasný. A já to celé vedu. Panoptikum! Trotl tým.

Ale jo, aspoň bude o důvod více se více snažit. Koneckonců, už je to blízko. Takže si to shrňme:

1. Tréninky A a B.
2. Běh.
3. Sám zatím nevím. Ale až to objevím, určitě o tom budu psát, když jsem tedy ten „panter závodu“.

Dodatek

Jelikož jsem posledně „Trénink B“ popisně tak trochu odbyl, přikládám jej v celé své kráse. To proto, kdyby mě chtěl náhodou někdo v mých neohrabaných prostných skutečně napodobovat.

Trénink B

• Břicho zdravotní.
• Dřepy na bosu.
  (Bosu je taková pomůcka nápadně připomínající to, co jsem dříve měl na břiše. Známe se důvěrně, ale rádi se až tak nemáme.)
• Tlaky na dvoukladce s rovnou tyči 2× 23–27 kg, 12 opakování + přítahy na TRX „na Široko“
  (Jan Tříska by se asi divil.)
• Opičí dráha 3× délka + výpady na konec koberce a zpět.
  (Podélně ložený žebř, ten se bude pro extrémní přípravu hodit.)
• Nadhozy s velkou činkou 20 kg (12/12/12) + biceps s toutéž velkou činkou + tricepsové tlaky na power plate.
  (Návrat stroje času, jak ten mně chyběl.)