Večerní desítka. Pro většinu běžců stále přetahovaná s nehybnými
předměty, pro mé vniřní sloní mládě je standardní vyšvihnutí nad
průměr 8 km v hodině i s převýšením přes Bazaly něco jako letecký
den. Je to relativní. 😈 Pomalu #ploužímlitr.

Štítky
Zkusil jsem zavolat Leošovi a zjistit, co mi uniká a co je na této jídelně tak skvělého, když můj žaludek dal najevo zcela jednoznačné resumé. Dostalo se mi odpovědi, že pultík s věcmi, které se kupují samostatně na váhu – kus masa, zrníčko rýže (samozřejmě nasucho, bez omáčky) a hrst salátu. A v tu ránu mi to do sebe zapadlo. Pracovně zavádím nový terminus technikus „krabičkové myšlení“ (dejme tomu, že je to vzdálený bratranec doublethinku) a jistě se budu tomuto oboru ještě věnovat.