Drobotina / #drobottina aneb Beskydské vrcholy nad 800 m n. m. – 1. část
, přečteno 24100×
„Teď ti něco ukážu, táto!“
S těmito slovy „vystřelil“ po strmé Giguli ze severu od
Malchoru k vrcholku Lysé hory takovou rychlostí, že jsem za ním doslova
„vlál“ s jazykem na vestě. A stejně se mi vzdaloval! Ne, nezastavil se
po několika metrech, protože mu došla výbušná energie, jak to obvykle
děti dělávají, držel to až nahoru, odkud se mi – splavenému –
smál. Věděl jsem, že to jednou přijde, že převezmu (poslední) štafetu
s nápisem „ke smetišti dějin“. Ale tak brzy? Bylo mu čerstvých 7 let
a tehdy jsme nejvyšší horu MS Beskyd měli jen jako „doplňkový
ohříváček“ k lovu 4 nedalekých vrcholků. Možná mě mělo varovat,
když něco podobného předvedl cca měsíc nazpět. To se slovy „Dohnat a
předehnat!“ vystřelil za nějakými postavami, které zahlédl v dáli,
když jsme stoupali do strmějšího směru k Bukovině, který pokračuje až
k Čertovu mlýnu a dál. Nemá smysl připomínat, že ani zde nezvolnil za
pár (desítek) metrů, ale stovek – po dosažení cíle a samozřejmém
úniku mně. Už konečně chápu a píšu si: do základní horské výbavy
zařadit laso a naučit se s ním. V brzké době se nejspíše na
streamovacích službách poohlédnu po nějakých westernech.
Ale zpět. 4 vrcholky nedaleko Lysé hory, Bukovina… Kamže to vlastně teď v Beskydech chodíme a cože to lovíme? Navazující hru #drobottina, která přímo vychází z Tisícovek, jsme zahájili v podstatě bezprostředně po ulovení 37. beskydského vrcholu, který v Beskydech ční nad 1000 m n. m.
O čem to je tentokrát a je něco nového v pravidlech?
Cílem je vystoupat na každý vrcholek Moravskoslezských Beskyd, jenž vyrostl nad 800 m a nedotkl se tisícovky. Stejně jako v naší minulé hře, i zde se hledá vrcholový kámen, tyč nebo jakýkoliv náznak značky. Až sem jsou pravidla stejná.
Oproti „tisícovkám“ – vytvořit a zkompletovat vrcholky MS Beskyd 800+ byl tvrdší oříšek, jelikož neexistuje žádná ucelená databáze nebo o ní nevím. Základem mi tak byla samozřejmě mapa, pak šikovný nástroj overpass turbo nad daty OpenStreetMap a v neposlední řadě zkušenosti a všelijaké lokální znalosti. Kombinací toho všeho po mnoha večerech za monitory, nad klávesnicí a u myši vznikla tabulka se 75 vrcholky, u které jsem už od zápisu prvního záznamu cítil důvodné podezření, že v ní nikdy nebude vše. Což se postupem času potvrdilo, nicméně je to dobře a jsme za to vlastně i rádi.
