Leden 2015

Jídelníček

Náš společný projekt s Leošem rostl jako dobře zalévaný žampión – ten pracovní projekt, samozřejmě, na nic jiného zatím nelze myslet. Z pohledu potenciálního zákazníka tu utěšeně, tu a tam rozpačitě, jelikož Leošova potřeba exhibovat své tělo jako dělo tam prostě byla. Nicméně mohlo to být horší a stejně jako při prvním setkání – na olej a zrcadla se nedostalo. Leoš má naštěstí profesionální fotografku, takže je sice svět chudší o několik bizarních „selfí“ s mobilem, ne nepodobným fejsbůčkovým náctkám, případně rudému politikovi, nicméně to pochroumané estetično v mé hlavě aspoň oceňuje řemeslnou práci dodávaných fotek. Když jsme tak končívali, tu a tam jsem naťukl „svůj problém“.
„Chápu, napíšu ti jídelníček,“ děl Leoš.
„Huš, hajzle,“ ocenil jsem nabídnutou ochotu, „nic takového nechci, mám svou vizi a rád bych našel společnou řeč.“
„Nu dobrá, víš co? Piš si dva týdny všechno, co jíš, něco vymyslíme.“

A tak jsem psal. Jeden by namítl, že se má člověk tendence vylepšovat, ale já to bral fakt poctivě. Napsal jsem i kdejakou kravinu, kterou jsem sezobl, evidoval každého panáka na spravenou vnitřních pocitů z Hurvínkových válečných požadavků některých zákazníků – a vlastně i kolegů. A pak jsme se sešli…

„No, nevypadá to tak hrozně, jak jsem čekal,“ děl Leoš, když jsem mu předložil ten vytištěný log věcí, které mnou prošly.
„A co jsi čekal, že tam bude? Bůček, pivo, polévky z pytlíku a záplava hamburgerů, které nenapadá ani plíseň, jelikož i ta má svou hrdost? Jsem ti říkal, že jsem si zcela vědom svých příčin…“
„Zkusím ti napsat jídelníček, večer si uvaříš a …“ opět to zkusil Leoš.
„Huš, hajzle,“ to bude asi deja-vu, opět jsem ocenil nabídnutou ochotu, „na krabičky ti kašlu.“

Vytáhl jsem z kapsy vytištěné týdenní menu z putyky, kam s partou z týmu docházíme, a šel den po dni a ukazoval svému protějšku, co bych si každý den v úsporném režimu mohl dát. Nad našim stolem, kde jsme seděli, se konečně objevila duha, odněkud zahrál andělský chór a my konečně našli společnou řeč. Snídani a večeři mi poraď, dal jsem v plén ústupek, ale na obědy mi nesahej, kolegiálně komunikační pohled na věc je mi milejší, než se stát syslem, který v kuchyňce za zvuku odsavače pachů dlabe něco suchého, co stihlo už i zvadnout, a u toho sní, jak se mu zmenšuje pupek. Ano, i takové kousky v práci máme, ale o těch později v připravované galerii „archetypů“.

A tak jsme to sepsali – Leoš to sice tu a tam „zkusil“:
„Co mi řekneš na zelený ječmen?“
„Herbalájf,“ cynicky jsem se ušklíbl při vzpomínce na souseda, jak jednou o něm básnil. Nakonec jsme to dali dohromady – jízdní stravovací řád na 14 dnů. Vypadalo to nějak takto (a skutečně to není vtipné, vlastně to bylo hrozivé, jelikož poté mám prý nastoupit do Chrámu činek a tyčinek jako právoplatný novic):

~7:00

  • 1 kg ořechové směsi, 400 g kustovnice čínské, 200 g drceného máku,
    to vše smíchat a po dochucení sladěnkou/medem/rý­žovým sirupem snídat – výše uvedená dávka musí pokrýt snídaně po celý měsíc (kustovnici lze zalít horkou vodou)
  • víkendové snídaně jsou o tvarohové pomazánce, případně míchanici z vajec, ke všemu chléb pumpernickel

~9:00

  • cca 50 g chia semínek v litru vody/čaje, nebo rosol z cca 50 g chia semínek s bílým jogurtem

~11:00

  • klasický oběd formou selekce „rozumných věcí“ z menu (rýže namísto hranolek, odložený hermelín, fazole s chlebem bez klobásy, nebo opačně – fazole s klobásou a bez chleba atp.)

~14:00

  • viz 9:00

~18:00

  • tuňák v konzervě, salát s tempehem, tofu, případně s vejcem, podaří-li se namíchat s „naklíčenými“ věcmi, bude to dobré, pumpernickel chléb

~21:00

  • pomelo, grep, nebo 30 g proteinu v 3 dl čerstvého mléka – případně sojového

     

A já se do toho pustil. A fungovalo to, chutnalo to. Určitý pravidelný základ v roztříštěném pracovním dni není na škodu, nicméně vesmír musí být v rovnováze…

To tak jednou asi po deseti dnech stravy výše uvedené chováte na klíně Imperátora, on teď má takové škrabací období, a tak vám přejede po tváři a… A já se pak při večerní hygieně mohl zadumaně prohlížet v zrcadle a přemýšlet, kdy jsem se to pral s Freddym Kruegerem? Jenže to nebyl ani Freddy, ani Imperátor s den nestříhanými nehty, ale souhra náhod s alergickou reakcí na ořechy jako kráva. Nu dobrá, tak jako kráva ne, ale jako ovce určitě. Nikdy jsem na takovéto věci alergický nebyl. Oříšky to byly sice dobré, ale tělo omrzí… V podstatě jsem mohl na maškarní za rajče s nežity. Nu což, to zase bude v práci haló. A co teprve na schůzkách, nějaká maska nebo rovnou burka by asi nepůsobila dobře. Když jsem pak druhý den ráno volal Leošovi tuto radostnou novinu, po jeho lakonickém „ano, to je normální, to bývá“ jsem měl chuť proklít všechno svaté i nesvaté. Ale abych mu nekřivdil, na případnou alergii se ptal. Inu, Leoš míní, já měním, takže je to vlastně v pořádku. (Po zbytek dnů jsem do snídaně zařadil ovesné vločky se sušeným ovocem.)

Závěrem této mé iniciačně-stravovací eskapády jsem za vydatného manželčina povzbuzování na téma „A víš, že jsi totální magor?“ navštívil jednu ostravskou sportovně textilní nákupní zónu, jejíž název symbolicky připomíná dekapitaci, kde jsme můj šatník doplnili o věci, které v něm vlastně nikdy pořádně nebyly. K tomu nějaké to fitness obutí a má černá budoucnost mohla začít sluníčkově klepat na dveře.

 


Pošlete svůj názor autorovi




Kdyby mi někdo před rokem dvěma třemi lety řekl, že jednou budu chodit do fitka, kde budu absolvovat rozličné pohybové aktivity s osobním trenérem i bez něj, hystericky bych se mu vysmál.

Číst od první kapitoly …

Twitter @KultTurista

sobota, 11. srpen 2018
Celodenní chystání na dovolenou v Polsku finišuje. Teď manželka začala usilovně hledat česko-anglický slovník. No, omlouvá ji snad jen, že pochází z jižní Moravy.
Cholerne, to będzie wakacje! #manželskéetudy

pátek, 10. srpen 2018
Počítačový zdroj umírá dvěma způsoby. Buď hezky potichu ve spánku, nebo jako sebevražedný atentátník. Jako ten má cíl vzít toho co nejvíce „s sebou“. #informačnítvít #pracovnítvít

čtvrtek, 9. srpen 2018
Nejproduktivněj­ší/nejvýkonněj­ší období v práci? Poslední dva dny před dovolenou.
Nejméně výkonné období? Týden po dovolené. #jentak #pracovnítvít

Sledovat @KultTurista

Reklamní chlívek

TOPlist