Listopad 2017

Drápky medového pantera – třetí a čtvrtý

neděle, 19. listopad 2017, přečteno 4727×

…a to kolo hubeného štěstí, kterým jsem začal otáčet před několika týdny, už nejde zastavit. No fakt! Mnohé domácí večery v týdnu trávím v objetí kardia na rotopedu v ložnici, abych ji po hodině neúspěšného cyklistického „přesunu“ přeměnil na babskou šatnu po tělocviku s pytlem vojenských zadků v koutě, ale to vždy vyvětrám, než se přiblíží manželka a pokusí se mě zabít… K tomu všemu dvě odpoledne v týdnu, coby terapeut-amatér, vyvádím v Chrámu činek a tyčinek své tělo z všeobecné amnézie, a mám úspěchy. Už si totiž vzpomnělo, že umělo trošku běhat. Původní tři čtvrtiny hodiny na sedm kilometrů jsem už „stáhl“ na čas pod 38 minut. Teď pracuji na oživení vzpomínky, že mělo i sílu. Malou trošičku síly. (Krátkodobá obligátní předzávodní nemoc je za mnou, takže opět hrr na to.) Pardubická konina je totiž za rohem a bude těžká…

Zbytky svého času trávím v práci a s rodinou. Tedy pokud zrovna zadumaně necivím do kalendáře pro příští rok. Proč tam? Protože se ve víru aktuálního dění probudil můj vnitřní vůl (spíše raději „exhumoval“) a je (dočasně?) plný elánu, odhodlání a chutě do dalšího závodního trdlování. Takže pilně rozvažuji, plánuji, registruji, abych si to pak později, nejlépe v den závodu mohl vyčítat, víme? Drtivá většina OCR spektáklů v republice a přilehlém okolí již zná podstatnou část svých 2018 termínů, ti ostatní slibují, že se „vše brzy dozvíme“. Dobrá, brzy tedy uvidím, řekla si má naivní niterní myšlenková husa a dále snila o svém klasu, zatímco můj osobní medový panter, rozhodnutý nečekat a konat, šrotoval palicí na plné obrátky… Medová matrace a její 4. ročník – ten závod, který mě při mé druhé účasti přesvědčil, že zraje do krásy? Tak jej hodnotilo mé nadšené já. Naproti tomu mé skeptické nyní našeptává – má to ještě smysl? Nebudu s tím vším už jen parodií matky moudrosti, která se neustále opakuje?

(Velká vážná chvíle hlubokého přemýšlení, v níž pád špendlíku zní asi jako výstřel z největšího z moždířů.)

Má a nebudu!

Jsem přeci mistr světa! Nebo ne?
„Všude jsem byl dvakrát, od všeho vlastním klíče a moře je mi po kolena.“
A co by to bylo za mistrovství, kdybych zase neposunul laťku osobní vytrvalosti (rychlosti fakt ne) o pár čísel výše? Mnozí jedinci z mé sociální bubliny mi žehrali, že se mnou nemohou běžet, jelikož na úroveň Sport fakt nemají. Kdybych prý tak běžel Hobby… Nu? Jak je libo! (Sice si tak trochu myslím, že to s nimi bude jako s těmi »zástupy matek s dětmi«, co chudinky nemohly chodit do hospod, jelikož se tam kouří – aktuální téma – nicméně třeba to tak nebude a na rozdíl od rodiček do putyk stěžovatelé na matraci dorazí?)

#ttým – věc veřejná a tentokrát podobojí

1. Sport ve vlně 9.30 hodin
2. Hobby ve vlně 13.30 hodin

To je, co? Pojďte do toho v týmu se mnou! Co dostanete? Přeci pořádnou dávku skvělého závodu, to je snad jasné, ale to hlavní – mou nezapomenutelnou, blahosklonnou přítomnost! (Tak nějak vzadu za mozkem tuším, že ta odpolední bude možná o fous více cyničtější, taktní jak řetězová pila a nepochybně celkově vulgárnější. A to se vyplatí!)

K registraci tudy: http://www.mad-race.cz/registrace/
Stačí jen pro úroveň Sport uvést název týmu „#ttým“ (včetně křížku) a k němu použít PIN „fitness*punk“.
Pro úroveň Hobby se tým jmenuje „#ttým revival“ #marfťani, PIN je „12345“.
(Kdyby náhodou byly vlny mých startů už plné, níže se válí kontaktní formulář – napište mi a já poradím „zaklínadlo“, jak se ke mně dostat.

Stále ještě někdo váhá? Možná ho rozhoupe skutečnost, že konec listopadu je taky koncem nejvýhodnějšího „matracového“ vstupného. V nynější době, kdy se lidé perou v #lidlwars, zásobují se tunami másla, jako by šlo o novou investiční komoditu (bitcoin pláče v koutě), a za zlevněná vajíčka jsou ochotni obětovat svou důstojnost, bych se divil, kdyby tato informace nikoho nezajímala.

Tak. Vzhůru do dalšího tréninku.