Listopad 2017

Tloustnu! (Jateční bilancování V)

„Lehce obézní, nesportuje…“
Tuto informaci jsem našel ve výpisu ze své zdravotní dokumentace, kterou jsem letos v pozdním jaru potřeboval po své obvoďačce.

Ruce držící onen papír se roztřásly vztekem, oči podlila krev, na čele naběhla žíla – jak si jen dovoluje, baba, mě takto pomlouvat?! Co si o mně pomyslí cíl výpisu dokumentace? Zvažoval jsem, že jí prostě pošlu děkovný balíček s „budíkem“, nebo aspoň při příští příležitosti setkání popustím uzdu svému koprolalickému já… Jenže se „něco“ zlomilo. Asi ve mně začal úřadovat můj přirozený respekt k autoritám, má všeobecně známá submisivita, bezbřehá pokora, pasivní přijímání věcí tak, jak jsou… Prostě paní doktorka má vždycky pravdu. Vždyť na to musela studovat tolik let! Tečka! Sice mě v mé akceptaci lehounce znejisťovala věta „Děti nemá.“ v tomtéž lejstru o pár řádků níže – že by se přeci jen mýlila? Nic, nikam, lékařům se neodporuje. (Že nemám děti si někdy posléze vyřeším s manželkou. Tedy až k tomu nasbírám odvahu, což odhaduji tak na 87–146,523 let.)

Není se tak čemu divit, že mé léto vypadalo tak, jak vypadalo – prostě jsem poctivě plnil to, co mi lékařka nařídila. Podvědomě. Ne, že bych se vším sekl a začal se modlit k bůčku, křižovat se jitrnicí a věřit na ráj klobás, hýbal jsem se víceméně jako dříve, ale plíživě přijímal o fous více energie, než vydával. (Stěžejní vstupy byly hlavně o destilátech.) Získaná super schopnost „sběratelství“ tak byla neodvratná. Ale že se, panečku, povedla, co? Stále na ni vzpomínám jako na svůj nejpovedenější extrémní spektákl.

Když jsem se nedávno se „stvořitelkou“ své aktuální podoby potkal tváří v tvář, abychom rozebrali výsledky odběru všelijakých tělních tekutin, který jsem v mezičase absolvoval, Mudra doslova zářila. Dokonce se nebojím tvrdit, že se radovala možná ještě o trochu více než posledně – ano, už jsou to opravdu dva roky. Dva roky a jen tak mimochodem – deset kilo.

„Drahá paní felčarko, neberte ty hmotnostní výsledky až tak vážně, posledně jsem byl zrovna v období, které by se dalo popsat tak, že jsem se ucházel o pozici PR manažera ruských nápravných táborů, víme? Na tento omyl, mladickou nerozvážnost nelze brát vůbec zřetel. To, co tu před vámi nyní stojí, to jsou samozřejmě pouze a jen svaly, jasné?“

Myslím, že mi úplně nevěřila…

Ať tak či onak, do rukou mi při loučení vtiskla žádanku na další vyšetření někdy před Vánoci, že prý jako ten cholesterol zase budeme raději sledovat nebo tak něco. Byla neskonale šťastná, myslím, že jsem zahlédl i slzičku štěstí v koutku oka za masivními kostěnými brýlemi. No jo, je to „srdcařka“, zjevně léčí ráda a můj návrat do spárů, to je věc!

Opustil jsem zdravotnické zařízení, kde jsem do teď pěkně dlouho nebyl a přemítal. Kostky (sádla) jsou vrženy, co nyní? Navrátit se opět do původního znění s fitness titulky a zase mít pokoj? Dejme tomu. Ale než s tím začnu, je třeba si vyřídit poslední věci cynika – to aby byly misky světových vah zase v rovnováze. Jelikož byla Mudra tak nadšená, zavolal jsem Leošovi a domluvil si ocejchování. Uvidíme, jak zareaguje on. (Pro tyto příležitosti nastal čas oprášit a doplnit jednu starší tabulku.)

 
  Tělesnost Maso Špek „Bíemáj“ Index osobní tučnosti
Před dávnými
časy (3/16)
92,7 kg 43,7 kg 16,4 kg 25,6 17,7 %
100,7 kg 42,3 kg 26,4 kg 27,9 26,2 %

Ta jeho smutná tvář! To by se i kámen ustrnul. Mít u sebe peněženku, okamžitě mu dám korunu na polívku nebo granuli a podrbu ho za ušima. Nicméně – tuku na srdce – svět se sice dostal zpět do rovnováhy, ale můj původní záměr vrátit mu všechno to jeho mučení i s úroky vzal rychle za své. Kolem mě v místnosti s měřicím strojem, co rozdává naději i beznaděj, doslova a do písmene ožila scéna z „Císařova pekaře a Pekařova císaře“:
„Když ta němá tvář se na mě tak hezky kouká.“
„Tak ho píchni do té němé tváře!“

Nemohl jsem, jemnocit mě přemohl. Ještě ten den po ocejchování jsem začal otáčet svým osobním kolem štěstí nazpátek.

Kdo to říkal? Co kdo říkal? Já to říkal! Shodit špek je velice snadné!

Uvidím, zda to stále platí…

 


Pošlete svůj názor autorovi




Kdyby mi někdo před rokem dvěma třemi lety řekl, že jednou budu chodit do fitka, kde budu absolvovat rozličné pohybové aktivity s osobním trenérem i bez něj, hystericky bych se mu vysmál.

Číst od první kapitoly …

Twitter @KultTurista

neděle, 11. listopad 2018
Ty krátké závody. Co s výběhem na 3,2 km, když vaše „pumpa“ smysluplně nabíhá nejdříve po 2,5 km? Byla to tedy taková odpočinková „Starobělská Ludra“ s časem pár vteřin nad 20 minutami. „Povídám, chci do Pardubic!“

neděle, 11. listopad 2018
„Nechce se mi běžet.“
„Běžet se mi co? Nechce!“
 
To zase bude ostuda v Bělském lese… kultturista.cz/bre­zen-2017/intermezzo-… A co vaše motivace, @IxAriela, @MarekMantic, @Eliska_Zeb?

sobota, 10. listopad 2018
Takové to, když jste pivovar a nemáte „pětistovku“ na korektora. (Skutečnost, že je to radler, neomlouvá.) #grammarnazi

Sledovat @KultTurista

Reklamní chlívek

TOPlist