Flashback 984!. Čtvrtý sraz od maturity. Ten
zloděj času je ve svém konání stále lepší – už plíživě nekrade
jen týdny a měsíce, ale rovnou celé roky. To vše s grácií neviditelné
stíhačky. Bez legrace – kam zmizelo posledních 20 let?
Kdyby mi někdo řekl, že už brzy pojedu na setkání maturitního
ročníku po dvou desetiletích, nejspíš bych si sebe sama živě představil
jako seschlého protivného dědka, kterému není nic „v dnešní hnusné
době“ dobré. (Až na tu seschlost to není zase až tak daleko od pravdy.)
Takové to jedovatě žehrající: „To za našich mladých
let…“ Kecám!
Všichni jsme starší, přibývají nejen vrásky, ale i pleš…
A samozřejmě kilogramy! Vousy (u spolužáků) a kníry (u spolužaček).
Nezapomínám ani na potomstvo, ale kdo by teď na ty malé rozjívence myslel,
když hlavou plují ty nejtěžší z těžkých myšlenek o samotné lidské
podstatě maturitního ročníku 1998?
Ještě pár takových srazů a ta naše tvrdě jaderná (bídná) třicítka
z původně cca 140hlavého ročníku začne řídnout ještě více. Ne však
proto, že bychom se už nechtěli co pět let scházet, ale proto, že do
našich vod nezadržitelně pluje bárka toho, jenž v kostěné pracce
třímá nástroj původně určený k sečení travin a obilí. A tak žijme
rychle a naplno, dokud ještě můžeme. A sborově na něj pokřikujme:
„Huš, hajzle!“
Kdyby mi někdo před rokemdvěmatřemičtyřmipětišestisedmiosmi devíti lety řekl, že jednou budu chodit do fitka, kde budu absolvovat rozličné pohybové aktivity s osobním trenérem i bez něj, hystericky bych se mu vysmál.
sobota, 23. březen
2024
Polomský hřbet je sázka na jistotu. Tichá samota putujících s výhledy na
oblíbené velikány. Naše tečka za hrou #drobottina
nemohla být lépe zvolena. 🖤 Vrchol Úplaz je tajemně skryt v NPR
Mionší, takže jen zamávat zpovzdálí a jako myšky se vytratit. Děkujeme!
#dětijsouradost
Mám v oblibě okružní tratě. A pak jsou i ty z A do B, které až
tak moc neprovozuji, dnes fakt po dlouhé době. 🤷🏻♂️ Auto jsem
tentokrát „zapomněl“ někde u Jablunkova, tak tedy hurá pro něj.
A cestou přes největší srdcovky – #beskydskáštreka
začíná na Pinduli. 😈
Nějak nemohu rozlousknout úvahu, kdo v neděli dobrovolně vstává
v šest. Pracující lid? Katoličtí kostelní aktivisté? Možná. A pak
i jeden bolavý kretén. Au!
Přístup pro odkrytí fotografií