Cože? To už je tak dlouho, co jsem v Praze absolvoval Spartan Race
s kamerou na čele? Někdo by měl toho zloděje
stránek v kalendáři konečně chytit a náležitě potrestat, ale to je
jiný příběh. Probrečel jsem spoustu nocí do polštáře, jelikož se mi Steven Spielberg na
zaslaný materiál neozval, takže teď skrytě doufám, že jen neměl čas a
jeho příští film náhodou nebude o sprostém běžci na extrémním
překážkovém závodu. Že by to byla náhodička, co? Ale nemalujme
rohaté…
Mám to sestříhané i bez něj! (To tak někdy narazíte na zajímavé
jednorázové příležitosti…) Takže? Takže pojďme na to.
Chápu. Co video z medové matrace?
Bude… Jednou… Jenže když jsem si jej prohlížel, to je tak vulgární
materiál, že se i dlaždič rdí. To nemohu nikomu ukázat, protože by
o mně ztratil i ty poslední zbytky dobrého mínění, a tak mi nezbývá
než si ho sestříhat sám. Takže „apt-get install cinelerra“,
o volných chvílích se začnu neumětelsky učit. Třeba mi to tentokráte
půjde lépe než hladovému
trus?
Kdyby mi někdo před rokemdvěmatřemičtyřmipětišestisedmiosmidevítidesíti jedenácti lety řekl, že jednou budu chodit do fitka, kde budu absolvovat rozličné pohybové aktivity s osobním trenérem i bez něj, hystericky bych se mu vysmál.
pondělí, 6. duben
2026
Říkal jsem, že jsou ty noci teď náročné? Při ranní cestě pro psa ke
známým, kam jsme ho včera večer dávali v poněkud „hektické situaci“,
jsem „vykoupil“ trafiku. Noviny zabalím. V noci se mi narodil druhý syn!
Dostane je k osmnáctinám. 😏
Velký Lipový, nejvyšší #drobottina
z pokračování naší beskydské hry. Oblíbený vrchol cestou při výstupu
na Ropici. Viděl jsem i pár map, které jej zařadily mezi #ttisícovky,
nicméně není tomu tak. Nedorostl. 😈 Jeden z cílů dnešní túry. #dětijsouradost