Prosinec 2023

Tisícovky / #ttisícovky a jejich „datadisk“ aneb 8 dalších beskydských „vrcholů“

neděle, 17. prosinec 2023, přečteno 4259×

Už to budou bezmála tři roky, co jsme s mladým vymysleli a začali naši hru na lov beskydských tisícovek. To, že se z ní pak plynule vyvinula „drobottina“, Jeseníky, v plánu je Fatra, neznamená, že nás nemrzí skutečnost, kdy je již „beskydsky dokonáno“. I navzdory četným opakováním túr takzvaně mimo záznam. Beskydy jsou prostě v našich srdcích nejhlouběji. K něčemu se přiznám… Tak, jak mají mnozí coby nejnavštěvovanější stránku v počítači všemožné (a)sociální sítě, zpravodajství, „e-rotyku“ a tak dále, tak u mě suverénně vedou Mapy.cz. Koukám do nich takřka denně, plánuji trasy, hledám zajímavá, i ta navýsost obyčejná místa, poslední dobou doplňuji i fotografie, …, když tu najednou… Osvícení! (Ne to Kubrickovo, ačkoliv…) Nevěděl jsem, že CHKO Beskydy nejenže zahrnuje náš původní beskydský perimetr, ale přináší i notný kus území navíc! A teď, když už to vím, tak je nabíledni, že se tam pár dalších tisícovek schovává. Když k tomu přidáme i několik „vedlejších vrcholů“ oblíbených masivů a významných míst se čtyřmi ciframi ve velikosti, nemohl nevzniknout krásný malý „datadisk“ naší původní hry…

Jaká jsou tentokrát pravidla?

Absolutně jedna ku jedné s původními. Cílem je opět a jednoduše vystoupat na každou tisícovku, nalézt její vrcholový kámen, tyč nebo prostě a jen „mamlase“. V případě, že je na vrcholu metr sněhu, kámen se nehledá, a v případě absence tyče se bere za své i pozice na on-line mapě. Počítá se a odznáčkem odměňuje pouze a jen prvovýstup. Ulovení dvou odznáčků v jeden den se striktně zamítá. To je snad jediná změna.

Nalajnováno by tedy bylo, takže hurá do toho bez větších okolo kolků, tedy okolků. Jak se nám „hrálo“?

1. Vysoká

28. 5. 2022, 18 km, 783 m

Náš navazující „datadisk“ hry na #ttisícovky byl dnes otevřen rovnou s Vysokými cíli. Vrchol takový… No… Dejme tomu. Ale celková 18kilometrová trasa byla pěkná, to tedy ano, téměř liduprostá. Jen kousek mile zpestřili běžci Valašského Hrbu. Ahoj! Ahoj! Ahoj! Asi sto a dvacetkrát.

2. Smrčina

26. 6. 2022, 15,5 km, 876 m

Je tam. Kousek pod Hubertovou chatou. Poblíž červené značky z jižního směru. V jedné zatáčce. Tyč. Vedle ní vrcholový kámen. Tisícovka. Tak dobře, Smrčino, moc ti sice nerozumíme, ale do naší hry se hodíš. Byla to milá 15kilometrová návštěva všech tří vrcholů masivu Smrk, který máme fakt rádi.

3. Slavíč SZ

22. 10. 2022, 17 km, 712 m

Je to krásná hora, doslova protkána stezkami, přičemž žádná z nich není turisticky značená – hora s benefitem, kde jsme vždy byli zcela sami. Slavíč! Dnes jsme si ulovili její SZ vrchol. Prima podzimních 17 km s bonusovým okruhem okolo Morávky. To se neochodí.

4. Uhorská

7. 1. 2023, 17 km, 728 m

Tisícovky Moravskoslezských Beskyd a jejich hlavní vrcholy máme uloveny všechny – tedy aspoň jsme si to mysleli. Uhorská! Tajemná a zákeřně skryta za slovenskými hranicemi. Dnes byla naše. Jde jen o kopec v lese, ale jak malebný! To bude tím Polomským hřbetem. Vrátíme se.

5. Pustevny

14. 1. 2023, 10 km, 611 m

Nejsou vrcholem, ale sedlem, nicméně do naší doplňkové hry svou významností patří. Máme je dlouho v kategorii „PN“ – pouze noc, a to nejen proto, že začala výstava ledových soch… Večerních 10 km se povedlo – z jara přes podzim do zimy a zpět. Pustevny!

6. Malý Javorník

22. 4. 2023, 21 km, 869 m

Malý Javorník už ulovený máme v rámci hry #drobottina. Co když ale patří i mezi #ttisícovky? Máme na mysli ten v Javornících, které záludně do CHKO #Beskydy patří. Nejvyšší vrchol a zároveň jediná tisícovka na naší straně. Zbytek mají „bratia“. Bylo to fajn 21 km a malá ochutnávka Špacíru.

7. Ropice V

20. 5. 2023, 19 km, 821 m

Smrčinsko-čepelský hřbet máme moc rádi, ten se prostě neochodí. Dnes jsme si ulovili Ropici východ, kterou někdo nadepsal jako Maraga. Nerozumíme, neřešíme, radujeme se z 19kilometrové túry po velké spoustě známých.

8. Hrachový

10. 12. 2023, 9,3 km, 569 m

Tak, máme hotovo. Hrachový, třetí z vrcholů srdcového Slavíče. A když je sněhu po kolena a místy po pás, je skutečně jedno, zda kráčíme po stezce, nebo si razíme zkratku volným lesem. Zbožňuji ty chvíle, kdy je 9kilometrová túra mnohonásobně náročnější než obvyklé horské „půlmaratony“.

No…

Tak takové to bylo. Teď už se zase budeme vracet a opakovat se. Kam poprvé? Co třeba sám a na Smrk jižní vrchol – jen co teploměr ukáže pád? Ale to už jsem zase zpátky u Kubricka. Kruh se uzavřel. „Here’s Johnny!“ (Nic, jen taková malá osobní poťouchlost…)