Březen 2015

Jateční bilancování

Dny plynuly a mé návštěvy Chrámu se staly takřka rutinou. Nejprve hodina s Leošem, poté čas máchání rukama/nohama. Tomu prvnímu zatím říkám „očichávání posilovacích strojů a nástrojů“ (V přeneseném významu, na co jste mysleli?), tomu druhému říkám „poslouchání hudby“, protože ta je tím, co mě drží přibitého k orbitreku. Týden střídal týden a já mohu poznamenat, že i manželka se do mé „proměny“ zapojila s nebývalým nadšením. To asi proto, že má sklony k býložravosti a vše, co zavání alternativou a biem ráda prozkoumává. A tak se obsah naší lednice začal plíživě proměňovat, postupně mizely například sýry a začaly je nahrazovat věci, jež se staly součástí večeří, a jejichž jména bych dříve hledal maximálně tak ve slovníku. Například „robi“ – hledal bych někde mezi hesly „rektální“ a „rypák“ a přitom je to taková bezva věc! Než jsem se nadál, kalendář se překulil do března, což znamenalo jediné – podstoupím kontrolní měření, abych měl černé na bílém, jak se má dramatická životní změna ujala.

Společně strávenou hodinu před měřením se mě Leoš zkusmo zeptal, jak je na tom má váha a vypadal docela překvapeně, když dostal odpověď: „Já nevím, nesleduji to.“ Chrámování se na mně totiž začalo podepisovat zcela zjevně. Kalhoty se mi podezřele začaly „zvětšovat“ a také jsem méně funěl při výstupu po schodech domů do našeho šestého patra bez výtahu. Takže mi bylo i bez váhy zcela jasné, že na obecního řezníka, o němž je mi známo, že už si na mě koupil novou pistoli s upoutaným projektilem, budu moci brzy udělat dlouhý nos. Dosažení jateční váhy, které mě mu zcela jednoznačně předurčovalo, jsem se začal vzdalovat.

A tak to nastalo. V šatně, kde lze hrát bezva hry, o nichž se jednou zmíním, jsem se oblékl do cvičebního úboru, abych jej dole opět shodil, a ve spodním prádle nastoupil na měřicí mašinu, která cvičícím pravidelně rozdává naděje a novicům deprese. Nebudu chodit kolem horké jáhlové kaše a rovnou to vypálím. Za 14 dnů na upravené, krabiček prosté stravě a měsíc s upravujícím trenérem (samozřejmě také na krabiček prosté stravě) je následující výsledek „jedenáct kilo tuku dole a kilo svalů nahoře“ docela dobrý. Když k tomu připočtu i fakt, že se má vyhřezlá ploténka asi stále vyděšeně krčí v koutě, jelikož o sobě stále nedává vědět, musím uznat, že to Leoš zvládl. Nejenže mě přiměl dělat s vlastním tělem ty hrozivé věci, o kterých se mi nezdálo ani v nejšílenějších nočních můrách, ale také nějak dokázal, že jsem mu „v zápalu neohrabaných prostných“ ještě neobtočil krk TRX lanem s touhou ho „náhodně“ uškrtit. Jako osobní trenér prostě umí! (Ale pozor, „já chci“ a mým palivem je hlavně vlastní vůle, což samozřejmě říkám jen proto, aby mu má pochvala moc nestoupla do hlavy, jelikož chci, aby zůstal tím skromným hochem, kterým je. Jako Mirek Dušín.)

Pokračujeme tedy dále a mně nezbývá než se začít smiřovat s „úkazy“, které jdou se zmiňovaným měřením tak nějak ruku v ruce.

1. Musím si začít pomalu obměňovat šatník, zatím alespoň kalhoty, každopádně bez zbytečného otálení, protože bych nerad zažil, aby mě při potulkách městem začali hip-hopeři zařazovat mezi členy své subkultury.

2. Budu si muset vymyslet nějakou doprovodnou pohybovou aktivitu, jelikož jsem se přistihl, že začínám mít nějak moc fyzické energie s potřebou se více hýbat. Tento bod nejspíše elegantně vyřeší Imperátor, jelikož ten brzy začne běhat a nikomu tak naše častější „trávení volného času venku“ nebude podezřelé.

3. Má rezistence vůči alkoholu ochabuje! Zde se ještě nemohu rozhodnout, zda se jedná o pozitivní nebo negativní úkaz, jelikož to na jedné straně neleze tolik do peněz, na druhou však dát si večer tři piva a ráno se budit s kocovinou jako po osmi nekvituji zrovna s povděkem. (Ne, Leoši, nedat si už nikdy pár piv není přijatelná alternativa.)

4. Poslední úkaz, zatím ten nejděsivější, jsem zaznamenal ve chvíli, kdy se mě jednou kolega bezelstně zeptal, co to se mnou je, že jsem poslední dobou nějaký milý? Tady už přestává veškerá legrace! Cože jsem?!! (Prací jde sice šeptanda, že prý dělám ty hrozivé pohybové věci, ale tohle?) Kolegu jsem nevybíravě poslal ke všem čertům a on odešel viditelně spokojen. Tak, to bychom prozatím měli, ale cítím, že už to dlouho neutajím…

 


Pošlete svůj názor autorovi




Kdyby mi někdo před rokem dvěma třemi lety řekl, že jednou budu chodit do fitka, kde budu absolvovat rozličné pohybové aktivity s osobním trenérem i bez něj, hystericky bych se mu vysmál.

Číst od první kapitoly …

Twitter @KultTurista

pondělí, 19. únor 2018
Blbé znaménko! Takové to, když ráno ospale kouknete na teploměr a říkáte si, že 6 °C je překvapivě fajn a dle toho se i oblečete. #zasráno

neděle, 18. únor 2018
Konec hry. (Sedmá a poslední #černobílka z týdenní výzvy od @IxAriela.)

neděle, 18. únor 2018
Nadšeně se účastnil odstranění dětských pojistek na dvířkách v kuchyni.
Neví, že onomu „sbalení ranečku“ je zase o krok blíž… #dětijsouradost

Sledovat @KultTurista

Reklamní chlívek

TOPlist