Duben 2015

Jateční bilancování II

Hodiny s Leošem odsýpaly jako řeči pavlačových drben a druhé kontrolní přeměření se nepříjemně blížilo. Leoš mezitím dostál své výhrůžce „kopnutí do vrtule“, začal mi opravdu „nakládat“ a já mu pro vyrovnání misek vah o to více jadrněji nadával. (Vyhrožování zabitými koťaty za dvojitý pravý úhel se totiž očividně minulo účinkem.) Preventivně jsem si také ke standardním cvičebním proprietám – ručníku, isotonickému nápoji, sluchátkům a telefonu začal přibalovat křídu. To proto, aby mě Leoš mohl obkreslit, až jednou odpadnu a v nedůstojné křečovité poloze na podlaze zcepením. (Lehce si idealizuji, že pak personál Chrámu na tomto místě bude udržovat věčné světlo, ale asi spíše ocení, když jim všem preventivně sdělím, že v mém telefonu na první zrychlené volbě najdou číslo na „havrany“. Případně hned vedle číslo na kafilérii – aby si mohli vybrat.)

Zatím jsem však ještě neuhynul, a tak jsem mohl při otírání zpoceného čela uvažovat, jak se asi tato zvyšovaná zátěž projeví na měření, když se teprve učím „jít jí naproti“ se stravou. Nějaké „masokostní“ doplňky by byly popřením mého celkového pohledu na věc – i ten zmíněný isotonický nápoj jsme s Leošem vydumali „přírodně“. To si tak pokaždé připravím dryák z nastrouhaného zázvoru s trochou sladěnky nebo rýžového sirupu a to vše se zakápne umeoctem a naředí vodou tak, aby to chuťově nepřekáželo a onen základ tvořil jen jakýsi „ocásek“. Výsledek sice vizuálně vypadá, jako by jej už někdy někdo pil, ale chutná to a nejspíše i funguje, protože tu stále ještě jsem a nepozoruji žádné vedlejší účinky jako třeba zeleně svítící moč nebo jen prostý tik v oku.

Aby těch březnových stravovacích dilemat nebylo málo, druhá půle měsíce byla v práci doslova narvaná oslavami narozenin. A odmítejte ty smutné psí oči, když vám kolegyně na stůl servíruje talíř s chlebíčky, zákusky, koláči a buchtami a vy nemáte to srdce jí dát najevo, že o celou noc v potu a krvi připravované „obžérstvení“ nestojíte. Samozřejmě že o něj stojíte a talíř vyluxujete na jeden zátah, než se za „dárcem“ zavřou dveře, ale když už jste oficiálně vyměnili masku životního stylu z černé na „moderní“ růžovou s či-činkami, nějaké ty cavyky se očekávají, aby bylo společenským konvencím učiněno zadost.

Když po tom všem nastal den D a já opět vystoupil na onen stroj zkázy všech nadějí z neohrabaných prostných a pod-výživy, Leošův zadumaný pohled do monitoru, kde studoval výsledky, dával tušit, že bude celou noc brečet do polštáře, protože se zklamal v tak talentovaném klientovi. Ale Leoš je hrdina, přenesl se přes to a po zbytek hodiny, kde mě (patrně za odměnu) trápil zase o něco více, se mnou konverzoval na téma bílkoviny v jídle. Ze všech těch glycinů, lysinů, valinů, leucinů, nikotinů a alaninů mi šla hlava kolem. Ale možná to nebylo z těch -inů, jen jsem byl zase o krůček blíže k celkovému zhroucení mé tělesné schrány.

No dobrá, zase tak zlé to nebylo, aspoň já to tak nevnímám, cítím se fakt dobře! Číslování dekagramů nechejme frenetickým matematikům nebo fitness „kaloriměrkám“. Nicméně to kilo svalů dole je prý nepěkná věc, ale to se spraví. Tuto větu dále nečtěte: Leoš mi neprozřetelně prozradil, že se dá měřicí mašinka lehce „obelhat“ nárazovým vypitím vody, která prý ve statistice „vyrobí“ svaly. (To by však bylo nečestné a kdo se toho dopustí, bude po zbytek věčnosti v očistci dělat sklapovačky.) Z tohoto důvodu také mé měření v rámci možností probíhá za stejných podmínek, tedy v šest ráno a na lačno.

A jaké by to bylo bilancování bez pořádného koláčového grafu nebo aspoň tabulky?

  Tělesnost Maso Špek „Bíemáj“ Index osobní tučnosti
108,1 kg 42,0 kg 35,4 kg 29,9 32,7 %
Jateční
bilancování
99,3 kg 42,9 kg 24,0 kg 27,5 24,2 %
Jateční
bilancování II
95,6 kg 41,6 kg 22,5 kg 26,5 23,6 %

Takže to bychom měli. Do stravy zařadím více vajec, tvarohu, masa a „hyn sa hukáže“. A Leoši, že jsi mé výsledky tak statečně nesl, dám ti brzy „nabídku“ – mám takový malý nápad, vizi, ale ještě ji musím trochu utřepat. Možná jsem se už úplně zbláznil, ale nepředesílejme. Zatím dejme tomu, že má nabídka bude něco jako obrázek, který se dává dětem u zubaře za to, že jej nepokousaly.

 


Pošlete svůj názor autorovi




Dalibor „tt“ Hellebrant

Kdyby mi někdo před rokem dvěma třemi čtyřmi pěti šesti sedmi osmi devíti lety řekl, že jednou budu chodit do fitka, kde budu absolvovat rozličné pohybové aktivity s osobním trenérem i bez něj, hystericky bych se mu vysmál.

Číst od první kapitoly …

Licence obsahu

Obsah těchto stránek je od 28. 12. 2023 k dispozici s licencí Creative Commons BY-NC-SA.

X Twitter @Kultturista

neděle, 3. březen 2024
Mám spoustu důvodů, proč chci být rozptýlen na jižním Smrku. A po včerejšku jich mám zase o trochu víc… 😏

neděle, 3. březen 2024
Důvod…

neděle, 3. březen 2024
Důvod…

neděle, 3. březen 2024
Důvod…

sobota, 2. březen 2024
Tak nesvatá je ta trojice –
terapeuté, co už jsou tiše,
když potřebuji je nejvíce,
když nyní duše často píše…
 
Písmeny a řádky tlumeny vlohy –
roztočen je teď můj vnitřní svět.
Že pořád do hor patří mé nohy?
Dobře. Zašel jsem jim to vyprávět.
 
— Třem a konci 🖤

sobota, 2. březen 2024
Tak už zase Mayhem na cestu dolů… 😏

Sledovat @KultTurista

Reklamní chlívek