Prosinec 2015

Intermezzo „recenzentovo“: chrámové muzicírování

Hudba

  • Ta kulisa, do níž se schovávám před zvuky prostředí, ve kterém by se koncentrace testosteronu mohla doslova krájet.
  • Ten pevný bod, o nějž se můžete se svým vyčerpáním opřít a dokázat dokončit poslední sérii i navzdory tomu, že celé tělo huláká: „Už dost!“ (Jasně, na hodinách s Leošem by mi asi sluchátka neprošla, ale tam se nezřídka opírám o všeobecnou nasranost a se slovy „Já tě tak nenávidím!“ zatínám zuby a dokončuji, co mám dokončit. Někdy.)
  • Také nesmíme zapomenout na funkci „stroje času“, protože například takových 20 minut máchání rukama/nohama je bez citlivě volené „cimbálovky“ asi jako 20 let. A já nestojím o to, abych si musel po každé návštěvě Chrámu holit slušivý šedivý plnovous.

Ve svých začátcích jsem s možností muzicírování chvíli válčil, nejprve jsem tóny neměl s sebou vůbec, poté jsem plašil zoufalou myšlenku vzít si své uzavřené „otíkovky“ určené pro domácí poslech – jako by té cvičící ostudy bylo málo, takže jsem raději přeneseně zkusil poslouchat hudbu ze sousedství přes hrneček na stěně ve formě erárních sluchátek od telefonu. A nakonec jsem si něco koupil a přislíbil „recenzi“. Takže tady je.

Jaká byla kritéria výběru?

  1. Musí to mít obstojný zvukový přednes napříč spektrem, protože mám-li se o svou zálibu v kovovém neumětelství opírat, nesmí znít jako stádo nadržených oslů zpoza rohu.
  2. Mělo by to být typu „špunt“ – viz ostuda výše.
  3. Očekávám od toho, že to přežije aspoň pár měsíců zátěž v podobě toxického potu a sem tam karambol zamotání se mezi špagáty, za které se tahá, a chvilkovou nosnost několik jednotek až desítek kilogramů železa.
  4. Cenově by to mělo být o několika stokorunách, aby to bylo snadno postradatelné – tím byly automaticky vyřazeny osvědčené značky, u nichž vím, kam sáhnout.

Volova volská volba vykonána

Otevřel jsem tedy e-krámek, najel na kategorii špuntů, seřadil dle ceny a skladové dostupnosti a začetl se. U všech položek bylo samozřejmě popsáno něco o brilantním přednesu a totální dokonalosti nadčasového designu – chápu, budeme tedy vybírat dle zkušeností a tak trochu i intuice, nehodlám se totiž přehrabovat recenzemi jako kura v hnoji.

Listoval jsem stránkou a mumlal si pod vousy první pitomosti, které mě napadaly:

  • „Ty ne, tebe vyrábí firma, která by si na tebe dělala nároky i poté, co si tě koupím, a mohla by mi začít dirigovat, co mám mít u poslechu na sobě,“ narážel jsem podvědomě na aféru s nejmenovanými herními konzolemi a instalací alternativních systémů.
  • „Ty taky ne, s tvým starším modelem jsem měl právě onu oslí zkušenost.“
  • „No ty už vůbec ne, ty pocházíš od výrobce myší a další počítačové bižuterie, co ten může vědět o zvuku.“
  • „No a ty? Ty už jsi diskvalifikován cenově. Máš totiž být sluchátky do fitka, ne na požitkářský poslech.“

Začal jsem stránku skenovat očima podruhé a soustředil se na prvně automaticky přeskočené položky. „Copak to tu máme?“ Značku jsem neznal, cena byla až podezřele nízko, parametry a popisovaná „výbava“ zněla slibně, ale to u všech. Nu což, beztak už vybírám déle, než bych chtěl, přesně o tolik minut, kolik vybírám, takže šup do košíku, osobní odběr a jdeme na to. Chrám činek a tyčinek a hodina na orbitreku nečeká.

První reakce byla: „To zní zatraceně dobře!“ K tomu pár pozitivně zabarvených vulgarismů. Nicméně nechval den před večeří, uvidíme za pár měsíců.

„Stále kvoká…“

S odstupem času mohu říct, že mnou vybraná sluchátka jsou vzhledem ke své ceně fakt dobrá! Hliníkové tělo, solidní přednes, prima vychytávka v podobě plochého kabelu, který se opravdu nezamotává, k tomu navíc skořepinové pouzdro na přenášení.

Po 10 měsících používání

  • Stále fungují, kyselý potní dehet na nich nezanechal výraznou stopu.
  • Nestěžují si na uchovávání ve smradu sportovní tašky. (Od doby, kdy jsem se na základce musel naučit recitovat Wolkerovu báseň „Věci“, pohlížím na předměty běžného užití tak trochu pokřiveně.)
  • O jejich přednes se dá opírat.
  • Z uší při použití největších špuntů (v balení jsou dodávány 3 velikosti) nevypadávají.
  • O jejich přednes se dá stále opírat.

Jedinou nevýhodou (či spíše vlastností řešení) je, že v koncovce zůstává drobet ušního mazu, který je nutné tu a tam ručně odstranit. Ale tohle lze s noblesou přejít – maz lze sbírat a získat tak materiál pro svíčky na vkusný adventní věnec, který věnuji Leošovi. Co na tom, že první svíčka už měla hořet, stejně z toho, co jsem zatím nasbíral, nevytvořím více než svíčky 3.

A cože jsem si to vlastně koupil? Jsou to sluchátka Buxton BHP 3000 FUNDAMENTAL.

(Už se asi neprodávají. Ale mají nástupce.)

 


Pošlete svůj názor autorovi




Kdyby mi někdo před rokem dvěma třemi lety řekl, že jednou budu chodit do fitka, kde budu absolvovat rozličné pohybové aktivity s osobním trenérem i bez něj, hystericky bych se mu vysmál.

Číst od první kapitoly …

Twitter @KultTurista

neděle, 11. listopad 2018
Ty krátké závody. Co s výběhem na 3,2 km, když vaše „pumpa“ smysluplně nabíhá nejdříve po 2,5 km? Byla to tedy taková odpočinková „Starobělská Ludra“ s časem pár vteřin nad 20 minutami. „Povídám, chci do Pardubic!“

neděle, 11. listopad 2018
„Nechce se mi běžet.“
„Běžet se mi co? Nechce!“
 
To zase bude ostuda v Bělském lese… kultturista.cz/bre­zen-2017/intermezzo-… A co vaše motivace, @IxAriela, @MarekMantic, @Eliska_Zeb?

sobota, 10. listopad 2018
Takové to, když jste pivovar a nemáte „pětistovku“ na korektora. (Skutečnost, že je to radler, neomlouvá.) #grammarnazi

Sledovat @KultTurista

Reklamní chlívek

TOPlist